KDU-ČSL není v dobré kondici. Postupný propad preferencí v posledních týdnech ještě podtrhla večírková kauza předsedy strany Mariana Jurečky.

Ten čelí tlaku spolustraníků nejen kvůli své účasti na vánočních oslavách v den tragické střelby na Filozofické fakultě, vaz mu může zlomit následná nevhodná komunikace a mlžení. Lidovci nutně potřebují restartovat a vykročit do moderní doby.

Předsednictvo KDU-ČSL se dnes rozhodlo svolat jednání Celostátní konference, tedy širšího vedení strany, jehož se zúčastní zástupci všech krajských organizací. Jednání se odehraje v pátek 26. ledna od 14:00.

— KDU-ČSL (@kducsl) January 16, 2024

Širší vedení KDU-ČSL během pátku rozhodovalo o tom, kdy uspořádat volební sjezd strany. Předseda lidovců Marian Jurečka před jednáním novinářům řekl, že podzimní termín volebního sjezdu umožní lépe než jarní vyhodnotit práci stranických lídrů, a to na základě výsledků voleb. Někteří lidovci ale upřednostňují jarní termín sjezdu. Je jim totiž jasné, že s Marianem Jurečkou nebudou v jarních volbách výsledky KDU-ČSL příliš valné. Co by straně pomohlo?

Krok první: Vyměnit předsedu

Marian Jurečka svým výkonem ve Fialově vládě celkem pozitivně překvapil, řadí se mezi úspěšnější i viditelnější ministry. Lidovci se ale pod jeho vedením propadli pod hranici volitelnosti, bez koalice SPOLU se do sněmovny zřejmě nedostanou.

Nejen od členů strany zní, že je čas na změnu. Lidovci potřebují nový impuls, vnitřní boje ohledně Jurečky je akorát dál oslabují.

Krok druhý: Méně je někdy více

Lidovci jsou a budou konzervativní stranou s konzervativními postoji. To od nich jejich voliči čekají, své příznivce konzervativní politika s důrazem na tradiční rodinu stále má.

A to i mezi mladými. Lidovečtí poslanci se v tomto funkčním období především během diskuze o manželství pro všechny ale předháněli v kontroverzních, často i skandálních a opravdu radikálně konzervativních postojích. Radikálnější poslanci by proto měli zvážit, jestli by v zájmu strany (a pokroku) přece jen neměli vystupovat trochu méně.

Krok třetí: Větší prostor mladým

Mladí lidovci jsou tradiční a dobře organizovanou mládežnickou organizací. Vedení strany by jednoznačně mělo dávat více prostoru jí i mladším a již vyprofilovaným lidoveckým politickým tvářím.

Nejčastěji se mluví o hejtmanovi Jihomoravského kraje Janu Grolichovi a vicehejtmanovi Jihočeského kraje Františku Talířovi. Nezapomínejme ale také na historicky první předsedkyni Mladých lidovců Helenu Martinkovou či kandidátku do Evropského parlamentu Adélu Chamrádovou.

Je to vůbec reálné?

Přiznejme si, že pro Lidovce nebudou nejmladší voliči nikdy primární cílovkou. Dnešní mladí lidé jsou většinově liberální, pro ně důležitá témata jsou často v rozporu s hodnotami a přesvědčením lidovců.

Na druhou stranu ale nejde rezignovat na budoucí generaci voličů, jinak strana může následovat osud KSČM, které postupně vymírá elektorát. Tři výše popsané zásadní kroky by mohly nastartovat pozitivní trend, cesta k mladým ale pro lidovce bude trnitá, ne-li dokonce křížová.