Část poslanců se letos na podzim chystá znovu předložit návrh na zavedení manželství pro všechny. Zatímco zastánci narovnání práv mluví o posledním chybějícím kroku k rovnoprávnosti, rétorika vládních stran takové naděje spíš tlumí. Výroky některých vládních politiků navíc naznačují, že by se v případě opětovného otevření této otázky mohla situace LGBTQ+ lidí v Česku dokonce zhoršit.
Jak velkou má tedy manželství pro všechny šanci na úspěch? A co všechno může jeho opětovné otevření rozpoutat?
Česko v menšině
Česká republika aktuálně v rámci Evropské unie patří k menšině zemí, které stejnopohlavním párům uzavírat manželství neumožňují. Takovou možnost má ve svém právním řádu zakotvenou 17 zemí z 27.
Většinu z nich tvoří státy západní Evropy. Z bývalého východního bloku mohou stejnopohlavní páry vstupovat do manželství ve Slovinsku a Estonsku. V České republice pak od loňského roku existuje institut partnerství, který přinesl stejnopohlavním párům například společné jmění nebo některé nároky v oblasti pozůstalosti. Pořád ale nejde o manželství.
Zásadní rozdíl zůstává například u osvojení dětí. Narovnání práv přitom podle průzkumu agentury CVVM z roku 2025 podporuje až 64 procent Čechů. Tuzemská veřejnost je tedy podle dostupných dat otázce manželství pro všechny nakloněná výrazně víc než politici, které si zvolila.
Ještě letos
Téma možného narovnání práv v létě otevřel poslanec Karel Dvořák (STAN), který podle Respektu během debaty na festivalu Prague Pride prohlásil: „Já se kdysi rozhodl, že nepožádám svého životního partnera o ruku, dokud to nebude manželství. Což je, přiznám se, komplikace a velký závazek. A mně se na to nechce čekat“.
Dvořák zároveň avizoval, že se návrh zákona chystá v dolní komoře předložit ještě do konce roku. K tématu ve Sněmovně dokonce vznikla pracovní skupina, která se poprvé sešla na konci srpna. Po nedávno přijatém kompromisu se tak manželství pro všechny znovu dostává na stůl.
Rozhodnou nerozhodnutí
Podle Dvořáka oproti minulému období vzrostl počet poslanců, kteří jsou vysloveně pro. Za pravdu mu dávají data iniciativy Jsme fér, podle nichž by pro změnu občanského zákoníku zvedlo ruku přibližně 76 poslanců.
Pro srovnání: V roce 2021, tedy na začátku předchozího volebního období, to bylo pouze 49 poslanců. Plnou podporu má narovnání práv v klubech Starostů, Pirátů a TOP 09, v případě hnutí ANO a ODS je to přibližně pětina.
Vyloženě proti je naopak podle Dvořáka asi jen 40 poslanců. Mezi těmito póly se však nachází velká část zákonodárců, kteří na věc nemají vyhraněný názor. Pokud má manželství pro všechny projít, bude potřeba velkou část z nich přesvědčit. Jejich hlasy totiž rozhodnou.
Macinkovy výhrůžky
Koho autoři návrhu určitě nepřesvědčí, jsou Motoristé. Jejich šéf Petr Macinka v rozhovoru pro Radiožurnál označil snahy o narovnání práv menšin za „trapné parazitování“ a doporučil opozičním politikům toto téma vůbec neotevírat.
Zároveň pohrozil, že by se v případě opětovného otevření tohoto tématu „mohla odehrát změna právě opačná“. Co přesně by měla ona „opačná změna“ znamenat, však Macinka neupřesnil. Z vládních stran je jasně proti také hnutí SPD.
Občané druhé kategorie
Mají tedy snahy o zavedení manželství pro všechny v současné konstelaci vůbec smysl? Podle Filipa Mildeho z iniciativy Jsme fér určitě ano.
„Rovnoprávnost buď je, nebo není. Nic mezi tím neexistuje. A u nás rovnoprávnost zatím není. Dokud nebude, budeme se o tom bavit a bude tady i naše iniciativa,“ uvedl pro Bold News Milde, podle něhož dává každá snaha a každá debata statisícům lidí naději na to, že jednou nebudou občany druhé kategorie.
Jako v Rusku?
Na dotaz, zda se nebojí vyjádření některých vládních politiků o případném zhoršení situace, například v podobě zakotvení manželství jako svazku muže a ženy v ústavě, odpovídá vyhýbavě.
„Ústavním zákazem rovných sňatků nám hrozí už osm let. Byl by to opravdu agresivní krok po vzoru Orbána. Poslední zemí, která něco podobného přijala, bylo Rusko. To mluví samo za sebe a mrzí nás to,“ říká Milde s tím, že takový krok by nikomu neprospěl a ze zkušenosti jiných zemí vyplývá, že má destruktivní dopad na celou společnost.
„Vyhrožovat občanům a občankám, kteří platí daně jako kdokoliv jiný a chtějí jen stejná práva, nám nepřijde vůbec fér. Navíc ve společnosti, která dlouhodobě a většinově přijetí manželství pro stejnopohlavní páry podporuje,“ uzavírá Milde.
Kulturní válka
Nejde ale jen o to, jestli má manželství pro všechny v nové Sněmovně dost hlasů. Stejně důležité bude, jakým způsobem se o něm začne mluvit.
Pokud se z něj znovu stane symbolický střet mezi „liberální“ a „konzervativní“ částí společnosti, může se z konkrétní otázky práv rychle stát další kulturní válka, ve které budou stejnopohlavní páry spíš nástrojem politického boje než jeho skutečným tématem. A i tomu by se zastánci manželství pro všechny měli snažit vyhnout.
