Hormuzský průliv se po několika letech opět stal centrem světové pozornosti. Tento kus moře mezi Perským a Ománským zálivem, který kontroluje Írán, je jednou z nejdůležitějších dopravních cest na světě. 

Po nedávných amerických útocích na íránská jaderná zařízení hlasoval tamní parlament o narušení či ukončení mezinárodního provozu v Hormuzském průlivu. Tento převážně symbolický a historicky podmíněný krok jim pravděpodobně neprojde přes íránskou  Nejvyšší radu národní bezpečnosti. Přinese však odpověď na aktuální otázku, jaký dopad by takový krok měl na USA a další světové velmoci.

Strategický význam 

Hormuzský průliv je takzvanou „geopolitickou tepnou“, neboť patří mezi nejdůležitější strategická místa na světě. Írán od roku 1972 kontroluje svou severní stranu Hormuzského průlivu v souladu s mezinárodním právem. Touto obchodní trasou denně prochází více než pětina světových dodávek ropy, což činí přibližně 20 milionů barelů, a velké množství zkapalněného plynu.

Írán v minulosti hrozil uzavřením průlivu, což by výrazně omezilo globální obchod a ovlivnilo ceny ropy, tato hrozba se však nikdy nenaplnila. Hormuzský průliv je geostrategicky důležitý nejen pro USA, ale i pro zbytek světové ekonomiky, která je do značné míry závislá na írásnkém toku ropy. 

Co na to parlament?

 Íránský parlament schválil uzavření provozu v Hormuzském průlivu bezprostředně poté, co Spojené státy podnikly útok na íránská jaderná zařízení. Tyto údery byly podle šéfa Pentagonu Petea Hegsetha zahájeny s cílem „neutralizovat” íránskou schopnost vyvinout jadernou zbraň.

Podobné kroky už Írán uskutečnil zejména v letech 2011 a 2012, kdy dokonce došlo k přijetí rezoluce směřující k uzavření průlivu. Tyto kroky ale nikdy nedošly do realných vojenských či praktických akcí. To, co se děje teď, je tedy spíše součástí symbolické politické rétoriky, nikoliv předzvěstí skutečného uzavření průlivu. 

Je to úspěch, říká Trump 

Americký prezident Donald Trump zásahy na íránské jaderné centra považuje za „obrovský vojenský úspěch”, přestože íránský jaderný program nebyl plně zničen, což Trumpova vláda plně popírá. Ministr zahraničí Spojených států Marco Rubio tvrdí, že by uzavření průlivu znamenalo pro Írán ekonomickou sebevraždu.

Rubio v rozhovoru pro Fox News pokračoval tím, že by uzavření Hormuzského průlivu poškodilo mnohem více ostatní země než právě USA.

A co Čína? 

„To byla masivní eskalace, která by si zasloužila reakci nejen od nás, ale i od ostatních”. Dá se spekulovat, že tím myslel hlavně Čínu, kterou také později vyzval ke kontaktování íránské vlády v pokusu o prevenci uzavření průlivu. 

Čínská ekonomika úzce závisí na dodávkách ropy přes Hormuzský průliv. Až 50% tamní ropy se dováží přes tuto obchodní trasu, což znamená, že každý den v roce 2023 Čína dovážela až 5,5 milionu barelů ropy přes Hormuzský průliv. 

Závisí na tom svět 

Stav světové ekonomiky závisí na dodávkách z této důležité oblasti. Přestože USA přes Hormuzský průliv přepravují tankery s průměrem 20 milionů barelů denně, což tvoří přibližně 20 procent celosvětové spotřeby ropných kapalin, největšímu riziku čelí kontinentální Evropa a Čína. Obě oblasti jsou silně závislé na dovozu energie a nemají dostatečné domácí rezervy. 

Pokud by došlo k uzavření průlivu, zvýšily by se globální ceny energie a ropy, a západním producentům, jako USA a Velká Británie, by to mohlo přinést prospěch. Zemím, jako jsou Spojené státy a Velká Británie, by se mohla zvýšit konkurenceschopnost vývozů, protože většinu energie získávají ze zahraničí.