Politická rétorika v Česku za poslední roky významně zhrubla. Nevěříte? Podívejte se třeba na staré a aktuální politické billboardy. Relativně věcný politický souboj pravice a levice nahradilo obviňování z vlastizrady a hraní na ty nejnižší lidské pudy.

Strach a útoky v kampaních prostě fungují. A rozhodně se nejedná pouze o krajní a radikální strany. Tento útočný styl stále více aplikují i tradiční strany.

Radikální kampaně

Politické kampaně jsou v Česku stále útočnější a vyhrocenější. V letošních krajských volbách takto zaujala především kampaň SPD, která straší černošskými chirurgy z dovozu či jídlem plných červů.

Alternativní a radikálnější strany se ale emotivnější rétorikou prezentovaly vždycky, vzpomeňme si například na Sládkovce či Zemanovce. Nejen v Česku ale vidíme, jak se posouvá rétorika i u větších a tradičních stran.

Obsah se vytrácí

České politice dvacet let dominoval souboj tradiční pravicové ODS a tradiční levicové ČSSD (nyní SOCDEM). Nebylo by správné tvrdit, že by do sebe ODS s ČSSD během kampaní nešly velice tvrdě, především za Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka byly vzájemné střety velice osobní.

Ve srovnání s dnešní dobou a podobou kampaně se ale mnohem více řešil obsah politiky, nyní dominuje spíš forma a obal.

Důchody, naděje, stát

Chceme-li důkaz, stačí se podívat do historie českých předvolebních billboardů. Jiří Paroubek za ČSSD sliboval boj za důchody, jeho následovník Bohuslav Sobotka měl vedle sebe na billboardu závazek prosazení dobře fungujícího státu.

Z druhé strany bývalý premiér za ODS Petr Nečas kandidoval s heslem Naděje pro odpovědnou politiku.

To samozřejmě neznamená, že by se dříve nedělala negativní kampaň, ale měla trochu jinou úroveň.

Negativně, ale s nadhledem

Topolánek proti Paroubkovi na billboard vytáhl heslo Řešení místo strašení. Negativní kampaň proti Topolánkovi pak vypadala tak, že bývalého premiéra zobrazila na billboardu s jeho kolegy pouze v plavkách a heslem My jsme za vodou, co vy?.

Je to osobní, negativní a politické. Ale pořád to mělo určitý nadhled a důvtip.

V porovnání se současným stavem politické kultury a rétoriky se jednalo o velice umírněný styl komunikace.

Kde tohle skončí?

Dnešní kampaň SPD je samozřejmě zcela za hranou, ostatní strany se jí svou negativitou ani nepřibližují. Kampaní se ostatně zabývají policie i soudy. Neměli bychom ale zapomínat na to, že také mainstreamové strany v poslední době hodně přitvrzují.

Koalice Spolu dala Andreje Babiše na billboardy vedle ruského prezidenta Vladimira Putina, v evropské kampani zase parafrázovala heslo kampaně ANO na "Rusko, pro tebe všecko". Nadhled a vtip tady v obou případech trochu chybí.

Je to na voličích

Pozadu samozřejmě nezůstává ani sám Babiš. Jeho kampaně, co se týče negativity a útočnosti, postupně gradují. Minulé sněmovní volby byly u ANO ve znamení spojování Pirátů s nebezpečnou invazí migrantů, před prezidentskými volbami zase Babišův billboard spojil strašení válkou s osobou Petra Pavla.

Součástí běžného slovníku politiků se stala slova jako vlastizrádce, zloděj, podvodník, lhář či blázen. Kam až tohle půjde? Nezapomínejme na to, že chování a činy politiků odráží stav společnosti. Politici reagují na to, co jim říkají průzkumy a úroveň komunikace občanů. Dokud se tedy sami nezačneme chovat slušně a racionálně, nečekejme to ani od našich volených zástupců.